Ford Capri 3.1 Series X

99.60 % (počet: 50)

Představení vozu: Nemá smysl to nějak okecávat. Ford Capri. Legenda. Asi neexistuje chlap, který ono magické spojení dvou slov nikdy neslyšel. Kultovní vůz, který si vydobyl své místo na silnici i závodním okruhu. Ti starší si zajisté vzpomenou na raná 70.léta, kdy duo Glemser a Mass vévodilo III. divizi na starém okruhu v Brně. Ti trochu mladší spojí zlověstně zamračené Capri se čtyřokou maskou s agenty oddělení C.I.5.

Myšlenka vdechnout Fordu Capri život vznikla v polovině 60. let, kdy se za oceánem stal z Mustanga prodejní trhák. A tak v lednu 1969 byl představen veřejnosti atraktivní evropský pony-car s lákavým reklamním sloganem "auto, které jste si vždy slibovali". A nebyla to prázdná slova, rozsah výbavy a motorizace byl opravdu široký, to vše za lidovou cenu, takže není s podivem, že se za čtyři roky produkce prodalo milion vozů. K dobré prodejnosti přispívalo nejen to, že se jednalo o povedený vůz s líbivými tvary, ale i skvělé výsledky divize Ford Motorsport, která úspěšně nasazovala Capri v evropských okruhových šampionátech. Kombinace 455 koní s hmotností 980 kg učinila z okruhového Capri těžko porazitelného soupeře a i odvěký rival BMW se musel na několik let vzdát titulu šampiona. Na to konto se u dealerů ocitly homologační speciály RS2600 (Německo) a RS3100 (Velká Británie). Tyto dva typy první výrobní řady jsou dnes velmi vyhledávanými veterány, jejichž cena lineárně roste. V roce 1974 byl uveden na trh typ Mk2, který byl celkově větší, největší změnou v karoserii byla zadní výklopná část. I přes uvedení speciálních edicí jako Ghia, Sport, JPS, Series X začal prodej modelu klesat a tak po čtyřech letech se vůz dočkal faceliftu, který dopomohl zpět k dobré prodejnosti. I naprostý laik tak mohl zpozorovat, že přední hranaté lampy byly nahrazeny notoricky známou čtveřicí kulatých světel, zadní lampy zmohutněly a nárazníky byly protaženy až k podběhům. Bylo to období, kdy se fenomén Capri vrátil na okruhy ve velkém stylu. Placaté a široké Zakspeed Capri, které měly se sériovým modelem společnou pouze střechu a zadní lampy, poháněly agregáty o objemu 1.4/1.7 litru, díky přeplňování však dosahovaly výkonu až 570 koní a řidiči lehoučkého závoďáku měli co dělat, aby se udrželi na trati. Počátkem 80.let, kdy se začaly zpřísňovat emisní normy, byly agrikulturální karburátorové třílitry nahrazeny pružnými kolínskými dvaosmičkami se vstřikováním paliva. Tento model společně s řadovými šestnáctistovkami a dvoulitry vydržel až do konce produkce, která nastala koncem roku 1986, kdy automobilka vyrobila pro fandy 1038 vozů s označením Capri 280 vyvedených v temně zelené metalíze Brooklands green. Tento raritní kousek nabízel majitelům kůží čalouněná Recara, digitální rádio, samosvorný diferenciál a již zmiňovaný šestiválec 2.8i. Ford Capri i po 40ti letech od počátku své produkce těží ze své popularity, po celém světě se pořádají srazy nadšenců, kteří své miláčky patřičně opečovávají a původní Works Capri lze spatřit na okruzích při závodech historiků. Dnes je módní používat stará auta ve videoklipech a také Capri je hodně obsazované, ale když jsem viděl sladkého Sámera, jak si za volantem kultovního vozu olizuje rty, chtěl jsem něco neslušného zařvat z okna...

Moje první sekání s Fordem Capri se odehrálo prostřednictvím televizní obrazovky. Bylo mi asi deset let, kdy normalizační československá televize odvysílala asi tucet ideologicky méně závadných dílů britského TV seriálu Profesionálové a mě to jako malého kluka tehdy totálně odbouralo. Akce, napětí a divoké honičky v autech, která u nás nejezdila - to byla přece jen trochu jiná káva než nedbalá elegance pletených svetrů Rudy Pekaře z Malého pitavalu. Mé první osobní setkání s vozem Capri se uskutečnilo v roce 1985 na dovolené s rodiči v Jugoslávii, kdy jsem každý den při cestě na pláž míjel nádherné Capri v bronzové metalíze se západoněmeckou značkou. O to víc jsem se však smířil s osudem, že Ford Capri je pro kluka z rodiny, kde se jezdí Trabantem a Škodovkou, nedostižnou metou.

Jenže o pár let později padla berlínská zeď a vše dříve zapovězené 90.léta servírovala velmi štědře. V roce 1994 se díky tomu dostavily mnohem intenzivnější prožitky - poprvé jsem se svezl ve Fordu Capri. Kámoš Rudi si pořídil Capri Mk2 Ghia a hned jsme s ním vyrazili na brněnskou přehradu. Spadené brady a vykroucené hlavy lidí, kolem kterých jsme projížděli, mě utvrdily v přesvědčení, že do roka a do dne musím mít svůj vysněný vůz také. Povedlo se, o prázdninách v roce 1995 stál můj první vůz Ford Capri před domem. Užíval jsem si pocitu svobody ve voze se zlatou metalízou, pod kapotou brumlal vidlicový šestiválec. Předcházelo tomu dvouměsíční intenzivní hledání ve všech inzertních denících, až jsem pak objevil inzerát, který mne oslovil a pak už šlo všechno jako na drátkách. Při koupi jsme byl tak omámen představou o vlastnictví tohoto vozu, že mi naprosto unikala skutečnost, že se bohužel jedná jen o hromadu rezavého šrotu určené na dožití. S tímto stavem jsem se po vystřízlivění ale nechtěl smířit a začal na autě usilovně pracovat. Z počátku jsem se domníval, že auto dostane nový lak a budu s ním denně jezdit, ale jakmile se do auta hráblo, následovala řetězová reakce a já cítil, že musím dát dohromady úplně všechno, aby výsledek stál za to. Začínal jsem jako naprostý outsider, který neuměl vyměnit ani brzdové destičky. Proto jsem koupil pár manuálů od Haynese a začal studovat Capri po technické stránce. No a pak náležitě teoreticky vybaven, nebál jsem se pustit do údržby a oprav vozu. Jak jsem postupem času začal pronikat do jednoduché mechaniky Fordu, tím víc jsem začal spřádat plány na dílčí vylepšení. Samochvála sice smrdí, ale já byl už od mala manuálně zručný, takže autíčka, která jsem v dětství rozebíral, jsem dokázal zase složit a ještě je třeba přestavět na dálkové ovládání. Takže něco obdobného se odehrálo o něco později i v měřítku 1:1. Postup rozebrat, zrenovovat, vylepšit a složit jsem aplikoval na brzdy, podvozek, motor...v podstatě na všechny mechanické díly. Dá se říci, že v old-fordí komunitě platím za exota, jmenované úpravy u nás provádím asi vždy jako první, takže paradoxně není nikdo, kdo by poradil. Nedávno jsem si spočítal, že moje Capri má instalovány díly od cca 35 pokrevních bratrů stejného typu a to z německé i britské produkce, takže v mé garáži dlí dokonalý Anglosas.

Design: Pod oblými tvary karoserie, které umocňuje tovární rozšiřovací bodykit, jsou skryta deset palců široká litá kola obutá do netradičního rozměru pneumatik 235/50 R13. Temně zelený lak karoserie skvěle kontrastuje s chromovanými nárazníky a lištami z leštěného hliníku. Sexy křivky podtrhuje linie oblouku zadního bočního okna, která se přehoupne směrem dopředu k dlouhé kapotě a končí jemným převisem přes přední lampy, což činí z Capri výhružně zamračeného rváče.

Když se přiblížíte k vozu, docela vás překvapí, jak je nízký, na parkovišti u supermarketu byste jeho střechu sotva zahlédli. Otevřete dveře a rám dveří vám sahá na druhé žebro. Interiéru vévodí tovární sedačky Recaro, které jsou jen pár centimetrů nad podlahou, jakmile do nich zapadnete zjstíte, že se konečky prstů můžete dotýkat asfaltu. Před vámi je malý tříramenný sportovní volant a seskupení šesti kruhových přístrojů, které je typické pro vozy s šestiválcovými motory. Tvar palubní desky se od roku 1972 až do ukončení produkce v polovině 80.let nezměnil, o to víc propadáte podmanivosti starého stroje. Podrážky bot se zlehka dotýkají sportovních pedálů a nedá vám to a musíte dlaní přejet po hladké kouli řadicí páky. Je to oldschool, takže čtyři kvalty stačí, drahoušku. Výhled z vozu je díky tenkým A sloupkům velmi dobrý, je jen třeba si zvyknout na dlouhou kapotu před vámi. Bronzově tónovaná okna zpříjemňují výhled z vozu za slunečných dnů, čelní sklo je poněkud nízké, takže pokud chcete na velké křižovatce vidět na semafor umístěný pouze nahoře, je třeba si dát od něj odstup, jinak vás čeká potupná poloha brady u volantu, jak v autoškole :)

Výbava: To, co před 30-ti lety byl nejvyšší stupeň výbavy Ghia, je dnes považováno za spartánskou výbavu, takže vyjmenování "dobového nadstandardu" působí poněkud úsměvně: posilovač řízení, výklopná zadní okna, sedačky Recaro (u modelů Sport v základu), kvalitnější čalounění tapecírunku, stěrač/ostřikovač zadního okna, tónovaná okna, digitální rádio s kazetovým přehrávačem (nahradil jsem soustavou Pioneer v roce 97).

Výkon motoru: Výkon motoru je dostačující na silnici, na okruhu by se ještě pár desítek kobyl hodilo ;)

Po letech práce a po spoustě úprav mohu vychutnávat výsledek své práce. Vidlicový šestiválec Essex, usazený pod charakteristickou boulí na kapotě, je vrtán na zdvihový objem 3.1 litru a dlouhým seznamem jeho úprav bych čtenáře jen unavoval. (Pro zájemce je postup úprav motoru do roku 2008 popsán na odkazu http://capri.fordever.cz/Mycapri/200hp/200HP.html). Rád bych podotknul, že u nás je klasických Fordů s tímto raritním motorem jen pár a v autodílech na Essex seženete pouze olejový filtr, takže vše ostatní dorazilo z UK. U nás jsem jediný, kdo se pustil do rozsáhlých úprav tohoto motoru, takže jsem byl odkázán na dobovou literaturu, časopisy, které odebírám z UK a sdílnost stejně postižených maníků, ať už jsou z UK, Skandinávie či Jižní Afriky...

Převodovka: 4-stupňová manuální, typ Heavy Duty. Vedle kardanu je to jediná mechanická součást vozu, která nebyla upravována, slouží totiž bezvadně a kvalty jsou poskládány naprosto skvěle.

Brzdy: Brzdám jsem věnoval mnoho úsilí. Jak šel čas, nahradil jsem původní podtlakový posilovač větším, ten jsem pak nahradil elektrickým. Fungoval znamenitě, ale skončilo to tak, že jsem se vrátil ke kořenům a zrušil veškeré posilovače a nyní je pod palubní deskou skryt pedálový box se dvěma brzdovými válci, u kterých mohu mechanickým kolečkem pod přístrojovou deskou plynule regulovat poměr brzdného účinku mezi předkem a zadkem, což je přínosem při ježdění na okruhu za měnících se podmínek mokro-sucho. Kotouče a brzdiče jsou také dlouhou kapitolou, která skončila instalací největších kotoučů a brzdičů, co se do 13" kol vejdou, což obnáší (předek/zadek) 260/240mm větrané kotouče s děrováním a drážkováním, a brzdiče Wilwood (6-pístky/4-pístky). Ruční brzda je hydraulická. Účinnost brzd je omračující i bez posilovače, ale na okruhu se již bez slicků neobejdu, protože silniční pneumatiky se při intenzivním brždění před zatáčkou mají tendenci okamžitě utrhnout.

Podvozek a jízdní vlastnosti: Originální zavěšení, které zahrnuje přední McPherson a zadní půleliptická listová pera (u obou stabilizátor) bylo zcela přepracováno. Přední náprava, výškově stavitelná, je zpevněna silnějším stabilizátorem, který při brždění lépe pracuje díky dobovému speciálnímu kitu. Zadní náprava má nově šestiprvkové zavěšení, Wattův přímovod a výškově stavitelné tlumiče s vinutými pery. Uvedené úpravy posunuly jízdní vlastnosti vozu o dvě generace dál a nyní jsou limitem jen pneumatiky, jak je také uvedeno o odstavec výše.

Výčet faktů máme za sebou, jedeme se projet. Cvaknutí zámku čtyřbodového pásu naznačuje, že nastává chvíle pro nahození agregátu. Krátké zavrnění benzínové pumpy vystřídá protočení startéru a interiér se zalije temným zaduněním. Výfuky Janspeed odvádí dobrou práci a izolace jsou v toto postarším gentlemanovi minimální, pokud to mám srovnat s modernou. No a pak už záleží na vás, jestli se chcete majestátně ploužit a nechat motor bublat nebo vyhnat pavouky z výfuků, dědkovi dát za uši a ujíždět na řezavém zvuku, který Vé-šestka servíruje nad 4500 otáček, což je pásmo, kde začínáte nejvíc pociťovat rozdíl mezi standardním třílitrem a motorem laděným na režim Fast Road. Limit je na 6500 otáčkách, při zařazené čtverce je maximálka dosažena při 6000 ot./min, dál už nemá ručička tachometru cejchovaného do 220 km/h kam jít a stěrače se mohou pominout, že se ve stodevadesáti přestaly dotýkat čelního skla ;)

S vozem ale nejezdím jen rovně po dálnici, takže jak se chová Capri v zatáčkách ? Především je potřeba brát v potaz věk vozu, je to syrová plechovka bez elektronických pomocníků. Standardní Capri je nedotáčivé, odvalující se ven skrze přebytek kroutícího momentu na poháněném vnitřním kole. Jakmile však přidáte koně navrch, podvozek přitvrdíte a posunete do oblasti závodních speciálů a jako bonus přidáte samosvorný diferenciál, získáte stroj, jehož počáteční nedotáčivost vystřídá přetáčivost.

Na kvalitním povrchu pak nenasytně žere jednu zatáčku za druhou s přesností chirurgického řezu. Už mnohokrát jsem si myslel, že jsem překonal limit vozu a očekával, že se "rozmotám" v zatáčce, do které jsem najel příliš rychle, ale stačilo lehké kontra a jemné přidání plynu a Capri vyrazilo ze zatáčky jako po kolejích, zatímco v hlavě se mi rozsvítil nápis "to přece není možný !" Tyhle velmi krátké okamžiky jsou odměnou za stovky hodin strávených v garáži. Bohužel tento adrenalinový koktejl je míchán v poměru 1:10000.

Neštěstím je však cesta plná výmolů a výtluků, auto začne poskakovat, v interiéru vše vrže a já trpím, že auto trpí. Tvrdý podvozek v kombinacemi se širokými koly dávají negativní impulsy do sedačky od každého kamínku a jízdu ve vyjetých kolejích lze přirovnat ke hře na přetahovanou s volantem. A pokud se nebesa rozhodnou dokončit tuto pomstu tím, že koleje zalejí vodou, stává se z Capri mučící nástroj. Proto mohli třílitrové Capri ve věčně upršené Británii řídit jen ostří hoši Bodie a Doyle :)

Potěšilo mě....že vůz Capri coby představitel éry automobilového pravěku stále přitahuje zájem fanoušků automobilismu.

Naštvalo mě....že zákonodárci při tvorbě Euro-legislativy zapomínají na autoveterány a ztrpčují život majitelům historických vozů.

Úpravy vozu....jsou popsány nahoře v textu, prakticky byly upraveny takřka všechny mechanické části vozu.

Plánované úpravy vozu....na sezonu 2012 chystám nová kola - a bude to pecka !

Novinky vozu

posledni

11.11.2011
Taky jsem přidal pár fotek z okruhu - Masec 28.10.2011

31.10.2011
První video z okruhové akce 4.setkání majitelů klasických závodních automobilů: http://www.youtube.com/watch?v=8dtZWf8P-8w

10.7.2011
Do sběrače výfukových větví jsem umístil Lambda sondu. V interiéru jsem zrušil CB radiostanici, kterou jsem nepoužíval skoro 10 let a na její místo usadil wideband A/F meter (česky širokopásmový měřič sytosti palivové směsi). Konečně budu moci doladit nastavení karburátoru.

3.6.2011
Capri je na týden zaparkováno v největší garáži v Brně, kterou je pavilon A brněnského výstaviště. V rámci každoroční výstavy se zde koná i 2.ročník Classic Show.

23.1.2011
Rubriku o jízdních vlastnostech jsem doplnil pár řádky o zachycených pocitech při jízdě s oldschoolem

23.1.2011
Do fotogalerie v sekci Motor jsem přidal 3 řádky detailních fotek z ladění pohonné jednotky, které proběhlo v roce 2008.

28.12.2010
Capri právě podstupuje transplantaci nových brzd - 6-pístky dopředu a 4-pístky se přesouvají dozadu. Ty původní zadní 4-pístky jdou z kola ven. Časem dodám další fotky z přestavby.

10.12.2010
Malý dárek pro Fefe: prolezl jsem archiv a našel fotky Capri a Zetka.

23.11.2010
Dodělal jsem galerii, docela jsem si máknul. Co bych však neudělal k uspokojení Mojitovy úchylky na pořádek a čistotu :)

22.11.2010
Začínám překopávat fotogalerii, aby se zobrazovaly větší fotky, ale systém je pokaždé natáhne jinak. Fotky 16:9 v rozlišení 1000 dpi jsou jednou velké, pak zase malé....neví někdo, v čem je problém ? Hlavně nepište odpovědi typu "problém je mezi židlí a klávesnicí" :)

21.11.2010
FORD CAPRI IS BACK ! Zdravím staronové kamarády z MA a čtenáře tohoto webu, ze kterého rozhodně oči pálit nebudou.

zobrazit všechny skrýt

Servisní zásahy vozu

20.2.2011
Dnes jsem svému vozu naservíroval jako předkrm nové zadní brzdy, hlavním chodem byly nové přední brzdy a dezert v podobě hydraulické ruční brzdy. Ke slavnostní tabuli se podávala brzdová kapalina Ferodo Racing DOT 5.1, ročník 2010.

21.11.2010
Nový rozdělovač Bosch (dnes takřka nesehnatelný) a upravený v UK dle specifikace motoru. Přes zimu opět zapracuji na brzdách. To, co je teď v předu, půjde dozadu a na přední nápravě se uhnízdí 6-pístky s většími destičkami a větší kotouče.

Videa

rok 2008 - záběh motoru na dálnici

Galerie

foto

Vlastním od - do	16.8.1995 - dodnes
Rok výroby	1982
Hodnota vozu
Stav tachometru	(21.11.2010) km
Typ karoserie	hatchback/ liftback
Značka	Ford
Model	Capri
Barva	temně zelená metalíza
Motor	vidlicový
Uložení motoru	vpředu podélně
Počet válců	6
Počet ventilů	12
Variabilní časování ventilů	ne
Palivo	benzin
Objem	3 090 ccm
Výkon	150 kW
Točivý moment	300 Nm
Zrychlení 0-100	7.0 s
Max. rychlost	210 km/h
Počet rychlostí	4
Převodovka	manuální
Poháněná kola	zadní
Diferenciál	s omezenou svorností
Reálná spotřeba	13.0 l na 100km
Hmotnost	1250 kg
Počet sedadel	4
Počet dveří	3
Objem zavazadlového prostoru	- l
Vloženo	30.11.-0001
Změněno	2.1.2012