Ford Focus ST

96.32 % (počet: 19)

Pořízení: V době kdy jsem ještě jezdil škodovkou „hundertzwanzig“ a snil o pořádném autě, mě Fordy vlastně vůbec nebraly… měl jsem hlavu plnou Porsche, což ostatně platí doteď. A když jsem si kupoval první auto, po dlouhém hledání jsem objevil poklad jménem Ford Puma – měl jsem jí ji tři roky a fluidum toho auta mě neuvěřitelně nakazilo… Točivý motor, cvak-cvak převodovka a hravé jízdní vlastnosti mě bavily nejvíc, ale pořád jsem si myslel, že Puma prostě není úplně klasický Ford, a když jsem přemýšlel o novém autě, Focus ST nebyla úplně automatická volba… Na seznamu byla Impreza, Golf GTI, Civic Type-R, rychlý Seat, no a ST… ve všem jsem se projel a zjistil, že to opět bude Ford :-) ST pro mě prostě představuje jen jinou interpretaci hodnot, které jsem si tolik užíval na Pumě… a teď už si myslím, že to jsou i hodnoty Fordu a u sportovních verzí to platí dvojnásob. Kamarád jako vtip říká, že „Ford investuje 90% nákladů na vývoj do podvozku a motoru, zbytek na vše ostatní“. Podle mě to přesně vystihuje přístup Fordu – dělat auta, která prostě dobře jezdí… otázkou zůstává, jestli to bude v době globálního Focusu Mk3 ještě pravda. Takže bylo rozhodnuto, že to bude ST a teď tedy vybrat konkrétní kousek. Preference byla třídvéř (vyšší integrální tuhost a prostě vypadá lépe), barva Electric Orange (ta prostě k ST patří jako zlatá kola a modry lak k STI) a maximálně 40 000 km. Projel jsem se s několika kousky – volba padla na auto od pána, který závodí s veterány a evidentně věděl jak ho správně zajet. Motor šel krásně za plynem a moje ST mělo nejrychlejší nástup turba…

Představení vozu: Focus ST v době svého uvedení (rok 2005) posunul měřítka pro posuzování hot hatchů – především prostřednictvím svého kakofonického pětiválcového srdce. Team RS krátce předtím dostal od finančního oddělení pořádně za uši za prodělečný Focus RS Mk1 a potřeboval vyvinout auto, které svým úspěchem na trhu posílí důvěru týmu Josta Capita… Pánové si vzali standardní Focus do pucu trochu více, než tomu bylo v případě verze ST u Focusu Mk1 – namontovali upravený pětiválec z Volva, poladili výfuk, aby pěkně chrchlal a střílel, upravili podvozek (pružiny Eibach jsou o 30% tužší než standardní a sníží auto o 30 mm, vpředu je tužší stabilizátor a zadní náprava Control Blade umí víc „zatáčet“), zabudovali vokalizační trubici pro sytý zvuk motoru i v kabině, přidali super sedadla Recaro a ukazatel teploty oleje, abyste věděli, kdy už motoru můžete naložit „plný“… Výsledkem je auto dvou tváří – hrubián, který při tvrdším zacházení bude střílet, prskat a křičet, že chce ještě a konejšivé GT v nejlepším slova smyslu, když na něj netlačíte…

Podvozek a jízdní vlastnosti: Už standardní podvozek Focusu je famózní, úpravy u ST přidaly na sportovnosti, aniž by se změny podepsaly zásadním způsobem na jeho každodenní použitelnosti. Ale i tak je to prostě sportovní podvozek… ST nejvíce sedí okresky a „dvojkový/trojkový“ zatáčky. To je prostředí, kde směs jeho parametrů působí usměv tváři :-) V tomto rytmu také krásně funguje zadní „chytrá“ náprava Control Blade a pomáhá autu k plynulému průjezdu zatáčkou. Ve „vinglu“ to není tak evidentní, ale pokud pojedete rovně rychlostí nad 50 km/h a dáte povel autu k zatáčení, cítíte, jak zadní náprava pracuje a dotáčí zadek. Ubráním plynu ST vychovaně utahuje stopu, to pokud potřebuje „čistý“ průjezd zatáčky. Můžete zatáčku projet s jemně rozevlátou zádí – na to je potřeba o krapet vyšší nájezdová rychlost a technika rozhození auta před zatáčkou. ESP vám to bez blikání povolí a Ford to nastavil tak, že všechno probíhá „jakoby nic“ :-)… Na sofistikovanější hrátky je už potřeba víc odvahy a vypnout horlivé ESP. Výsledek je ale po troše nácviku velmi uspokojující – třeba první pravá při sjezdu na cílovku v Mýtě se dá projet kontrolovaným smykem. Přilnavost předních kol je fantastická, zejména při cestě do zatáčky… ST umí na požádání jezdit po třech, v reálu mám vždy pocit, že už to nemůžou přední kola udržet, ale vždycky to zvládly zvládla nebo zablikalo ESP. Grip na výjezdech bez problému s výjimkou „plného“ z pomalé zatáčky – ten samosvor tu prostě chybí. Obecným problémem ST je vyšší váha na předních kolech – na jednu stanu pomáhá gripu, na druhou stranu působí nedotáčivost v pomalých zatáčkách projížděných na limitu. Pak tu máme volant :-) zaplať pánubůh kulatý… příjemné tloušťky a bez tlačítek. Přední náprava k nám přes volant „promlouvá“ na poměry hatchbacku velmi intenzivně. Platí to ale jen pro nastavení Sport pro adaptivní řízení. V ostatních dvou módech je to prostě „rosol“ – tedy navolit Sport a nechat tak. Získáte tím přehled o tom, co se děje na silnici silnici, a navíc auto přesně a rychle reaguje na vaše povely.

Motor: Nejsilnější aspekt ST – pětiválec původně z Volva produkuje 166 kW v 6100 ot./min. a 320 Nm od 1600 do 4000 ot./min. Motor umí být kultivovaný při klidné jízdě, ale o to až tak nejde, ne? Nikdy se nenabažím pocitu, když mu „naložíte“ a motor se „nafoukne“. Není to zcela lineární projev, ale to hrubiánství mě prostě fascinuje. Současně je to i aspekt, se kterým je potřeba počítat – pokud jedete „čočku“ z nuly není o čem přemýšlet, ale pokud potřebujete plné zrychlení z plynulé jízdy je fajn mít dobře zařazeno :-)… Konkrétně to znamená mít otáčky mezi 2500-3000, pak se motor briskně nafoukne, pata, špička, další kvalt a už si plujete ne vlně točivého momentu… a máme tu velký turbo motor, takže je potřeba řadit trochu dřív než u atmosféry… pocitově mi to vychází na cca 6000 otáček, jinak ztrácíte dynamiku. Výše uvedené taky znamená, že pro „let“ na okreskách je fajn dávat „plný“ co nejdřív, optimálně ještě před apexem, což je milá reminiscence na motokárové ježdění… :-) Ještě k soundracku z "laufů". Když prudce uberete plyn na dvojku nebo trojku, výfuk zachraplá. Při řazení dolů s meziplynem, když je motor v seriózní zátěži, výfuk vystřelí... intenzita se odvíjí podle toho jak moc letíte. Laufy si ještě hlasitě odfukují při plné zátěži a řazení směrem nahorů, zvuk je ale trochu jiný než u pop-off ventilu. Ten je u ST hezky slyšitelný pokud otevřete sání, což jsem já neudělal, je tam namonována jen vložka K&N.

Převodovka: Převodovka je přesná s krátkými drahami, jako u správného sportovního auta funguje, jak má až po zahřátí. Nemá sice mechanickou přesnost (sofistikované cvaknutí kovu o kov) jako skřín v Pumě, ale i tak mě uspokojení z jejího fungování nutí neustále „šaltrovat“. S trochou cviku v meziplynech při podřazování to ještě vydává hezký „soundtrack“ z výfuků… Až do čtyřky je to poskládáno docela nakrátko, pětka je fajn pro akcelerace z 120-130km/h na dálnicích, šestka na klidnou dálniční jízdu.

Brzdy: Vpředu kotouče 320mm, vzadu 280mm. Napíšu to, co o svém autě píšou skoro všichni, myslím to ale upřímně :-) – ještě nikdy mi nepřipadalo, že by brzdy nestíhaly tempu. Moje ST ještě nebylo na velkém okruhu (Brno, Most), ale Sosnová nebo Mýto nebyly pro brzdy problém.

Interiér a výbava: Co říct o interiéru - funkční ala Ford. Důležité jsou pro mě ovládací prvky jako volant, pedály, řadička a pořádná "sesle". To vše na výbornou s malou vyjímkou u plynového pedálu. Z ostatního by mi vyloženě vadilo, kdyby něco skřípalo nebo vrzalo, což se neděje :-) Jinak kabina ST je pro mě příjemné místo k trávení času, pořád mám pocit, že středový panel se podobá tvarem a rozměry tomu u moderních Astonů a přijde mi fakt sexy... navíc na něm sedí kaplička s třemi ukazateli (teplota oleje, tlak v turbu a tlak oleje). Z pohledu výbavy mému kousku nepochopitelně chyběly xenony (vyřešeno HID sadou), byť má ostřikovače světel. Jinak vše podstatné z výbavy zahrnuto. Největší radost mi dělají recara, sedadlo řidiče polohovatelné v deseti směrech... na začátku jsem trochu ohrnoval nos nad vyhřívanými sedadly (mám pocit, že takové věci do hot hatche prostě nepatří), ale zimní měsíce mě přesvědčily o opaku. Asi budu jeden proti všem, ale nepřeju si tlačítka na volantu. Volant je na řízení, tečka. Řešení Fordu mi přijde super sofistikované - nemáte volant posetý tlačítky, ale pár důležitých věcí je na nahmátnutí pod volantem na joysticku. To, že jsem obdivovatelem toho řešení asi jako jeden z mála, dokazují tlačítka na volantu Focusu ST Mk3... a je jich tam hodně...

Potěšilo mě:

Jak rád ho řídím – prostě je to radost, přidat, ubrat, střihnou meziplyn, přeřadit :-)

Charakter motoru – popsáno výše

Jízdní vlastnosti – popsáno tamtéž

Sedadla Recaro – dlouhé sedáky, opěráky obepínají přesně tam kde potřebujete (nebo alespoň já). Po svezení v RS Mk2 mám dokonce pocit, že sedadla v ST jsou lepší z pohledu boční opory, ikdyž ty skořepiny z RS vypadají sakra dobře.

Naštvalo mě:

Příliš horlivé ESP – mohlo by zasahovat trochu citlivěji, u faceliftu už je méně „prudérní“

Vysoká pozice za volantem – relativní rozmístění všech důležitých prvků je úplně v pohodě, škoda ale, že sedíte tak vysoko nad silnicí… Ford si za to slíznul kritiku i u pozdějšího RS a tvrdí, že vzájemná pozice je vyžádaná předpisy EU… ach jo :-(

Zadní dveře, kapitola sama pro sebe – manažer vývoje zadních dveří je podle mě dlouhodobě bez prémií… pokaždé když otevřete v dešti zadní dveře, nateče vám voda do kufru. Dále je potřeba nechat trošku mastný zámek dveří, tře se tam guma o gumu a dveře pak vržou. Spínač otevírání kufru jsem už taky měnil :-)

Pozice plynového pedálu – pedál je trochu utopený, na meziplyny není úplně ideální. Pomocí sady od Wolfa lze pozici pedálu vylepšit, ale zase to má vliv na cit v pedálu.

Dolívání vody do ostřikovačů – kdo vymyslel pozici pro otvor nádobky na kapalinu do ostřikovačů? Ten by měl být taky bez prémií…

Poloměr otáčení trambusu – poloměr 11,8 metru mluví sám za sebe. Ještě že je auto v oranžové tak nenápadné, když manévrujete na pětkrát do standardního parkovacího místa :-)

Úpravy vozu: Úpravy probíhaly jen ve smyslu zlepšení respirace motoru (K&N vložka) bezpečnosti (HID xenonová sada světel), zabezpečení (Defend Lock a GSM/GPS alarm). Loni v létě jsem koketoval s chip tuningem, ale nakonec jsem od toho upustil. Počkám si na plný výkonový skok na Focus RS Mk2 :-)

Běžný provoz a náklady: Za skoro dva roky jsem s ST najel 40 000 km a nedošlo k žádnému vážnému problému – řešily se pouze maličkosti typu mlžící se mlhovka nebo zmiňovaná výměna spínače kufru. Na pravidelný servis jezdím do Štěrbohol k Charouzovi (spokojenost, profesionální přístup, mohu doporučit), kromě servisek jsem zatím nechal vyměňovat komplet sadu kotouče/destičky ve zhruba 50 000 km. Dlouhodobá spotřeba je 11,5 litrů (auto prakticky nepoužívám ve městě, jezdím dálky po dálnici a nebo "joyride" na okreskách), pokud pojedete striktně předpisově, lze se dostat i pod 10 litrů. Hezká projížďka po vaší oblíbené okresce znamená 14 až 18 litrů, okruhová jízda pak 25 a víc :-) V létě obouvám „lepivky“ GoodYear Eagle F1 Asymmetric 225/40 R18, na předku vydrží na sezónu při třech až čtyřech výletech na okruh – tedy cca 13 000 km, zadek maximálně dvě sezóny. Predfaceliftové ráfky od Ronalu jsou docela měkké, počítejte s tím, že je nutné je po sezóně nechat srovnat. U faceliftu Ford trochu změnil design ráfku a přidal na tvrdosti, takže tam by problémy už být neměly. Na zimu používám Dunlop SP Winter Sport 3D 205/55 R16, předpokládám, že sada vydrží bezpečně dvě zimy.

Novinky vozu

posledni

29.1.2011
Odkaz na reportáž z výletu na Greatest driving road... :-) http://www.driversweb.cz/clanky/Reportaze/Hledani_Greatest_Driving_Road

Videa

Focus ST v Top Gear

Galerie

foto

Vlastním od - do	28.3.2009 - dodnes
Rok výroby	2006
Hodnota vozu	350000
Stav tachometru	78 000 (29.1.2011) km
Typ karoserie	hatchback/ liftback
Značka	Ford
Model	Focus
Barva	oranžová
Motor	řadový
Uložení motoru	vpředu napříč
Počet válců	5
Počet ventilů	20
Variabilní časování ventilů	sacích a výfukových
Palivo	benzin
Objem	2 522 ccm
Výkon	166 kW
Točivý moment	320 Nm
Zrychlení 0-100	6.8 s
Max. rychlost	241 km/h
Počet rychlostí	6
Převodovka	manuální
Poháněná kola	přední
Diferenciál	běžné
Reálná spotřeba	11.5 l na 100km
Hmotnost	1360 kg
Počet sedadel	5
Počet dveří	3
Objem zavazadlového prostoru	385 - 1247 l
Vloženo	30.11.-0001
Změněno	30.11.-0001

Ford Focus ST

Novinky vozu

Videa

Galerie

Komentáře

Podobné vozy uživatelů

Články

profil majitele vozu

Informace o vozidle