Tma, sněží, minus pět na teploměru a já se snažím zkřehlýma rukama v rukavicích pomocí prošlého studentského průkazu ze školy očistit zamrzlé přední sklo, protože k testovacímu autu se někdo prozřetelně rozhodl nepřihodit erární škrabku na led. V půlce ledna. Trvalo mi to snad deset minut, než jsem po milimetrech čtverečních očistil všechna okna, aby z auta bylo vidět, z toho devět minut jsem přemýšlel, proč jediný Ford nabízí vyhřívání i okna čelního. Copak něco takového jde patentovat? Vztek na zpropadené počasí, na zatracené konstruktéry Fordu i na Ford samotný, že zrovna v jednom nesedím, mě pomohl trochu se rozptýlit. Kabina se za dobu mého venkovního snažení stihla aspoň trochu vyhřát, takže jsem po nasednutí začal postupně roztávat. Po dalších pár minutách mi horký vzduch z výdechů ventilace rozmrazil i rampouchy, které mi zůstaly místo rukou. Okouzlující zážitek. Patnáct minut pryč a to jsem potřeboval jet jen patnáct minut přes město.

Ok, do toho obchodu asi raději dojdu pěšky...

Co mě však na zimě opravdu vytáčí, jsou boty. V mých oblíbených ošlapaných polobotkách se řídí báječně, mám v nich skvělý cit a snadno se s nimi tančí po pedálech, ale jsou okamžitě durch, jen co z okna uvidí mokrý chodník. Lepší alternativou pro tohle období jsou zimní boty, které se vodě do výšky sloupce deseti centimetrů jen smějí, jenže když v nich řídím, ani necítím pedál pod nohou. Někdy tam necítím hned dva pedály naráz, jak je jejich podrážka velká. Řídit se v nich nějak dá, ale potěšení to není a na meziplyny mohu rovnou zapomenout. Pak je tu ještě třetí možnost – přezouvat se do auta. Možná to dělají všichni bývalí majitelé ojetých aut dovezených z Německa, ale já v tom spíš cítím závan svěrací kazajky a elektrošoků, kterými by ze mě vyháněli tu ošklivou psychickou chorobu strachu z nepořádku. Takže si musím vybrat, jestli chci dobře řídit a mít celý den nohy v mokru, nebo se na auto raději vykašlat a mít nohy v suchu. Neřídit, nebo nastydnout – to je, oč tu běží.

Pro motoristu je zima prostě otravná. Každé ráno škrabání skel a často i čištění od sněhu. Promrzlý interiér auta, který se za cestu do práce ani pořádně nevytopí. Neustále špinavé auto. Neustále prosolené koberečky od mokrých bot. Promrzlé silnice, na kterých ani nemá smysl zkoušet jezdit rychle. Ucpané silnice bouračkami těch, co i tak zkusili jet rychle. Navíc je pořád kosa, šedo nebo tma, prostě hnusně, že se člověku ani nechce vystrkovat nos z domu. Už od prvního sněhu tedy nezbývá než odpočítávat dny do prvního jarního trackdaye.

Ne náhodou byly závodní STi modrozlaté. To aby šly snáz najít v závějích.

Ale jsou i tací, co odpočítávají dny právě DO prvního zimního sněžení – čtyřkolkaři. Celý rok jejich Rezy a Eva fungují jen na mokru nebo šotolině a otravují je nepohodlím, vysokými náklady na provoz a všudypřítomnou nedotáčivostí. Ale pak, když silnici konečně pokryje pár centimetrů té bílé hmoty, začnou dávat jejich auta a životy smysl. Po prvním průletu zasněženou točitou okreskou dveřmi napřed za hučení diferenciálů a odletování lavin sněhu od obou náprav, po ohromení, kde všude chytrý pohon všech kol vyčaruje grip, po prvním spojení několika zatáček do jednoho dlouhého smyku pochopíte, že nutně potřebujete zimní auto. A ještě než se zeptáte – ne, tahání za rukáv s předohrabem na Strahově se tomu vážně nevyrovná.

Jenže tuhle zimní radovánku si můžete užít jen pár dní v roce, kdy jinak bdělí a na vše připravení silničáři zase zaspí. Jinak je zima lhostejně chladné, ponuře tmavé a depresivně prázdné období plné mizerně sjízdných silnic, dobře zakonzervovaných automobilových skvostů a na počasí nadávajících líných fotografů. Prostě pohroma pro motoristického novináře. Takže přitulen k radiátoru koukám z okna a vyhlížím první slunce, zahřívám dechem teploměr, hypnotizuji stolní kalendář a myslím na jediné: NESNÁŠÍM ZIMU!

Dnes sníh, zítra voda, pozítří bláto. Nevadí, čtyřkolky budou i tak excelovat, jen strávíte postupně víc a víc času v myčce.

Umíte také takhle psát? Chcete všem nadšencům do aut sdělit své názory a nápady? Máme pro vás jedinečnou šanci! Přihlašte se do našeho KONKURZU a ukažte, co ve vás je!