Zbořte zažité konvence a překračujte zavedené hranice, zahoďte konzervatismus, dívejte se na věci z nových úhlů a nebojte se být originální – zkrátka vyskočte z krabice (anglicky se tomu totiž říká „thinking outside the box“)! Jen tak může vzniknout něco skutečně nového, výjimečného a progresivního. Třeba jako se z krabicového stolního počítače stal mobilní laptop nebo když Němci přinutili slepice, aby místo obyčejných vajec snášely čokoládové s hračkou uvnitř.

Holky a kluci z Citroënu zkusili podobně oživit auto – uchopili základní koncept pohodlné dopravy, převedli ho do jedenadvacátého století, zjednodušili odřezáním všeho nepotřebného, okořenili nevídaným designem a navrch přidali pár chytrých a praktických nápadů. Et voilà! Máme tu praktické kompaktní auto navržené v módním crossover stylu oholené skoro až na kost. Hliníkem odlehčená konstrukce znamená celkovou váhu kolem tuny (tedy asi o 200 kg méně než konkurence), proto si vystačí s malými efektivními motory, malými brzdami (některé verze mají vzadu dokonce jen bubny) a jednodušším podvozkem (i díky tomu, že největší kola jsou sedmnáctky). Výsledkem je nižší spotřeba (tomu pomáhá také aerodynamická karoserie), menší opotřebení a lacinější servis. Prostě skvělé!

A pak jsou tu velmi diskutované Airbumps, vzduchem naplněné plastové kapsy na bocích a v náraznících, které mají chránit drahý lak proti drobným městským oděrkám způsobenými necitlivými spoluparkovači, zákeřně útočícími nákupními košíky nebo řádícími vandaly. Všichni, kdo bydlíte ve větších městech, to jistě znáte a zaručeně oceníte, že jsme je důkladně otestovali vlastní špičkou a můžeme vám tedy potvrdit, že skutečně fungují!

Téma zjednodušování a znovuvymýšlení se samozřejmě dotklo i interiéru. Místo analogových budíků před sebou máte přehledný digitální displej (lehčí, levnější a modernější) a místo vodopádu tlačítek na středové konzole pouze dotykový displej ovládající většinu funkcí (na rozdíl od Peugeotů funguje velmi dobře). Airbag spolujezdce se z palubní desky přesunul na strop, takže se rozměrná přihrádka mohla přestěhovat na jeho místo, čímž zbylo víc místa pro spolujezdcovy nohy. Nenajdete tu žádné těžké elektrické sedačky, žádné komplikované elektronické hračky a místo madel dveří jsou tu kožená poutka.

Odlehčovacím pracím bohužel podlehly i věci, které by vám mohly chybět: zadní lavice není dělená, posuvná ani sklopná (je to přeci jen obyčejné městské auto), zadní okna nejsou stahovací, ale jen výklopná (beztak si vždycky pouštíte klimatizaci), a místo otáčkoměru vám zbyl pouze ukazatel řazení (ten běžnému řidiči stačí). Tohle jsou však jediné, mírně kontroverzní věci v jinak velmi chytrém, přehledném, stylově vypadajícím, vzdušném, prostorném a celkově povedeném interiéru. Jedinou skutečnou chybou je řidičská pozice.

Sedák řidičovy sedačky se totiž svažuje dolů směrem k opěradlu (abyste měli oporu stehen, i když sedíte na krátké nohy – což vzhledem k užšímu rozsahu nastavení volantu musíte), takže pokud jste zvyklí sedět jako správný sportovní jezdec vzpřímeně, budete si připadat, jako když vás sklaplo plážové lehátko. Nijak zvlášť pohodlná poloha pro záda obzvláště při dlouhých štrekách. Ale stačí přestat myslet na nejlepší čas na kolo, zaklonit si sedačku trochu dozadu a uvolnit se… a hned to začne dávat smysl.

Vlastně takhle začne dávat smysl celý Cactus. Sedačky bez výraznějšího bočního vedení, pomalý převod řízení zcela postrádajícího cit, převodovka, která nemá ráda, když se na ni spěchá, nebo tradičně přeposilovaný pedál brzdy, ze kterého vám pata zaručeně sklouzne, když se špičkou pokusíte nahmatat příliš vzdálený meziplyn – všechno tady zkrátka láká k relaxu, při kterém za volantem pospáváte, podvozek si pluje po silnici a motor se jen převaluje nad volnoběhem a žere pod pět litrů.

Což je škoda, protože Cactusu se překvapivě líbí jezdit rychle. Motor má dost síly dole i uprostřed, ale ochotně se točí a jadrně u toho vrčí, tak proč mu trochu nenaložit? Díky celkové lehkosti má auto hodně agility, snadno mění směr a přitom si zachovává spoustu přilnavosti a jistoty skoro bez náklonů. Najednou se přichytíte, že s ním jedete rychleji, než by bylo z hlediska dobrých mravů (o zákonu nemluvě) vhodné, a vlastně vám to přijde úplně normální. Jo, s Cactusem může být zábava!

Ale jen na kvalitním asfaltu. Jakmile z něj totiž sjedete na horší silnici, ucítíte, že jedete v levném autě s levným, jednoduchým podvozkem – tlumiče přestanou stíhat a auto začne trochu poskakovat. Není to však velký problém, Cactus není nikdy nepohodlný. Jen musíte trochu slevit z tempa a začít zase relaxovat…

Právě tak si užijete největší výhody Cactusu – prosvětlený a vzdušný interiér, nenáročné řízení a uvolněnou jízdu – a procítíte jeho uklidňující, přátelský charakter. Cactus je prostě sympaťák k pohledání, prostorný, pracovitý a oddaný. Navíc docela nenáročný, protože vás nebude stát ranec při koupi (i s tímhle turbobenzinem jezdí levně, takže drahý diesel vážně nepotřebujete) ani při provozu. Takže nebuďte konzervy a jděte se s ním projet – vsadíme se, že si ho naprosto zamilujete!

Foto: Jan Svoboda

Technické parametry vozidla Citroën C4 Cactus 1,2 PureTech 110k:

Citroën C4 Cactus 1,2 PureTech (110 koní)	Opel Mokka 1,6i (115 koní)	Peugeot 2008 1,2 PureTech (110 koní)	Renault Captur 1,2 TCe EDC (120 koní)
0-100 9,3 s 4,7 l/100km kufr: 348 l	0-100 12,5 s 6,6 l/100km kufr: 356 l	0-100 9,9 s 4,7 l/100km kufr: 360 l	0-100 10,9 s 5,4 l/100km kufr: 377 l
cena: 408 400 Kč	cena: 420 900 Kč (Akční cena)	cena: 375 500 Kč (Akční cena)	cena: 389 900 Kč