Tohle vás pobaví – Citroën C1 dosáhne své maximálky na třetí ze svých pěti rychlostí. U jakého auta jste to kdy zažili? Jednička a dvojka jsou krátké, tak akorát do města, pak stačí dát trojku a nemusíte už nic řešit. Skoro jako u Viperu nebo Corvette, jen v trochu jiných rychlostech. Čtyřku a pětku tedy vlastně vůbec nepotřebujete, jsou tu jen kvůli snížení spotřeby. Tu C1 rádo tají, protože nemá palubní počítač, ale snadno ujede na svou pětatřicetilitrovou nádrž více než 600 km, takže se i bez snahy dostanete pod šest litrů, podle informací od majitelů se spořílci, jichž bude mezi kupci C1 drtivá většina, vejdou dokonce i pod pět.

C1 působí nenáročně, protože je tak jednoduché, jak jen auto může být. Lakovaná karoserie v interiéru, plasty tvrdé a ještě tvrdší, jednoduché těsnění oken a sem tam odhalené šrouby. O úsporných opatřeních bychom mohli vyprávět dlouho, některá mají smysl větší (skleněné víko kufru s jedinou plynovou vzpěrou a jednoduchým přichycením plata provázkem), jiná menší (podběhy kol nejsou nijak zakryté, snadno se tam budou chytat nečistoty), ale pokud se podíváte na konečnou cenovku začínající na akčních 135 tisících při využití financování, řadu podobných zjednodušení C1 snadno odpustíte.

Třeba i kompromisy v interiéru. C1 má volant stavitelný jen výškově, takže mi vnutí svou představu o ideální řidičské pozici, kterou musím přijmout, abych neměl otlačené koleno o středový panel. Opěrku lokte ve dveřích mi nabídne pouze nepolstrovanou, a jelikož tvrdý plast dost tlačí, raději stáhnu okýnko a levou ruku si opřu o těsnění ve dveřích. Sedačky také nemají žádné, ale opravdu vůbec žádné boční vedení, takže se mě C1 snaží v každé zatáčce vysypat. Ale ve skutečnosti celý ten zážitek není tak zlý. Interiér působí docela funky a materiály jsou lepší, než na fotkách vypadají. Všude je na takhle malé auto překvapivě dost místa, tedy až na kufr, který je jen o něco prostornější než schránka na dopisy a zhruba stejně obtížně přístupný. Na druhou stranu má C1 spoustu odkládacích schránek, ale všechny jsou v antizlodějské úpravě – tedy zcela nekryté před očima nenechavců, takže si v nich nikdy nic cenného nenecháte.

Nedávný druhý facelift po šesti letech v produkci také hodně přispěl k větší vizuální atraktivitě kolínských trojčat, mezi nimiž teď C1 vypadá nejpřitažlivěji. Mírně se pozměnila příď a přibyly stylové diody denního svícení, které v zrcátkách dokážou řidiče před vámi znervóznit. Tomuhle mrňousovi totiž i přes skromný výkon 65 koní rychlost nechybí. Motor se radostně vytáčí, řadit, jak jsme si řekli, skoro nemusíte, mírnou nejistotu podvozku doženete odvahou a třeba také přimějete pána s mnohem silnější Vectrou GTS, aby raději zastavil a pustil vás, než aby stále měl zpětné zrcátko plné mrňavé, červené nákupní tašky, kterou nedokáže setřást. Radost z řízení nespočívá ani tak ve skvělé ovladatelnosti auta, jako spíš v tom, jak zábavné je mačkat Citroën C1 jako citron. Při běžném cestovním tempu je auto dost pohodlné, rozbité silničky českého venkova zvládá se ctí díky pneumatikám s vysokým profilem i nově naladěným tlumičům. Je také dostatečně kultivované, i v dálničních rychlostech je motor velmi slušně odhlučněný. Na takhle levné a jednoduché auto je to dost slušný počin.

Jak se C1 neztratí na okreskách, tak v městských ulicích přímo exceluje. Hbitě se proplétá dopravou, motor si k tomu prozpěvuje svým charakterním hlasem polovičního šestiválce, všemi směry je dobře vidět a díky miniaturním rozměrům všude proklouzne a jednoduše se s ním parkuje. Městská džungle je pro malý Citroën přirozené teritorium, i tam vás bude jízda bavit. Samozřejmě má mírně gumové řízení, mírně gumové řazení, ale všechny ovládací prvky jsou obstojně přesné a brzdy kupodivu nejsou přeposilované. Všechny verze C1 mají ABS s dalšími brzdovými pomocníky, za ESP klidně můžete ušetřit, protože pokud nepojedete jako blázni, nepřivedete podvozek do úzkých, aby elektronické pomocníky potřeboval. Na vysokých a úzkých pneumatikách je také chování auta velmi snadno čitelné a krotké.

Citroën C1 mě překvapil. Při výběru levného mini máte oprávněný strach z potenciální spousty kompromisů na hranici únosnosti, jenže ničím takovým tohle auto vyloženě netrpí. Samozřejmě, je snadno vidět, kde a jak se šetřilo, ale díky pohodlnému a obstojně agilnímu podvozku, živému a zvučnému motoru, prostornému a praktickému interiéru a úspornému provozu C1 v reálu velmi slušně funguje a ničím řidiče vysloveně neotravuje. Zvládne ježdění po městě, mimo něj a ani dálniční přesuny nejsou frustrující záležitostí, ačkoliv denně je asi nebudete chtít absolvovat. Citroën C1 je skutečně dobré malé auto.

Navíc ho teď můžete mít za rozumný peníz v akční výbavě Furio, která obsahuje manuální klimatizaci, rádio a mlhovky zdarma, o mnoho víc nenáročný řidič nebude ani potřebovat. C1 má akorát jeden problém a ten se jmenuje Škoda Citigo. Tuzemský konkurent je sice o pár tisícovek dražší, ale jen proto, že je ve všech směrech také lepší. Kultivovanější, pohodlnější, prostornější, hodnotnější. Není divu, že se miniaturní škodovka hned a zcela po právu prodrala do čela prodejnosti svého segmentu a já vám ji mohu vřele doporučit. Pokud ale opravdu potřebujete šetřit, jděte k prodejci Citroënu a tvrdě smlouvejte, určitě vás nenechá odejít před podpisem smlouvy. S ušetřenými penězi vás bude vlastnictví Citroënu C1 těšit ještě o něco více.

foto: Jan Svoboda

Technické parametry vozidla Citroen C1 1,0i 65 Furio:

Citroën C1 1,0i (65 koní)	Škoda Citigo 1,0 MPI (60 koní)	Fiat Panda 1,2 (69 koní)	Kia Picanto 1,0 CVVT (70 koní)
0-100 13,5 s 160 km/h 4,3 l/100km	0-100 14,4 s 160 km/h 4,5 l/100km	0-100 14,2 s  164 km/h 5,2 l/100km	0-100 14,4 s 153 km/h 4,2 l/100km
cena: 184 900 Kč	cena: 204 900 Kč	cena: 224 900 Kč	cena:  219 980 Kč