Datum článku: 5.12.2018 | Autor textu: Tomáš Brynda | Autor fotografií: Jiří Čermák
Je jich tu osm, jsou rychlé, snaží se vám usnadnit život a ani o nich nevíte. Jejich revírem je převodovka. O čem že je řeč? O osmi převodových stupních, které se zabydlely v převodovce tohoto bílého Francouze.
Jestli se vám právě zatočila hlava z představy, jak budete sami vybírat mezi tolika převody, uklidním vás. Poměrně zajímavě designově zpracovaný volič je totiž spojen s automatickou skříní, která si vybírá sama. A jak že jí to jde?
Pokud jste zvyklí na staré robotické převodovky z dřívějších Peugeotů, které dokázaly člověku znepříjemnit život už jen při tak rutinní činnosti, jakou je parkování, můžete si oddychnout. Nová funguje výborně. Nepotřebuje kolkovanou žádost na to, aby si rozmyslela, co tam má zařadit. Dokonce už vás nenechá ani nekonečně dlouhou dobu v mezičase řazení, zatímco pod plným plynem mizíte z křižovatky. Tady vše probíhá naprosto plynule a vy o tom vlastně ani nevíte. To, že převodovka opravdu pracuje, napoví až ukazatel aktuálního převodového stupně na přístrojovém štítu.
Respektive nenapoví… On by rád napověděl, kdyby na něj ovšem bylo vidět. Peugeot se totiž rozhodl zaexperimentovat s ergonomií a pro člověka, který do nové architektury interiéru přesedne z čehokoliv jiného, je to celkem divočina. Přes volant, který se posunul směrem do klína, totiž nevidíte na celé budíky, které jsou posazené nahoře na palubní desce, a výhled na ně máte až nad volantem. Třešničkou na dortu je potom otáčkoměr, který ukazuje opačně, než jste zvyklí. Jednou mě dokonce dost vyděsil, když jsem při předjíždění periferně zahlédl, jak otáčky zdánlivě klesají.
Po prvotním šoku si ale začnete zvykat, po víkendu v 308 už mě ergonomie nepřiváděla do nečekaných situací a majitelé nových Peugeotů mluví dokonce o tak silném zvyku na nový interiér, že už nechtějí řídit auta ostatních značek.
Pochvalu v interiéru si zaslouží pohodlné sedačky. Mají dokonce i masážní funkci, nicméně ta bohužel vypadá mnohem lépe jako příplatková výbava na papíře než jako funkce, kterou byste si užili. Funguje na principu nafukování bederní části sedačky, a pokud v zážitku z masáže rozpoznáte podobnost s pošťuchováním sedadel ratolestmi vzadu, tak nebudete jediní. Milým překvapením bylo odhlučnění, kdy při dálniční stotřicítce vládne v autě příjemné ticho, a tak můžete nerušeně konverzovat nebo poslouchat barvitě hrající audio.
Pokud už ale zaslechnete motor, tak překvapivě vůbec nezní špatně. Přeci jen je to poloviční šestiválec, jak s oblibou říká kolega Matěj. Má příjemný lineární tah, žádné dlouhé čekání na zátah turba se naštěstí nekoná. Jeho 130 koní dělá z malého hatchbacku poměrně svižné auto, takže si kromě tiché klidné jízdy můžete užít i chvíle, ve kterých už jste někde dávno měli být.
Spotřeba se za dobu testu ustálila na 7,1 l/100 km, nicméně poměrně snadno půjde stlačit i k 6,5 l/100 km, pokud pojedete v klidném režimu.
Režimy jízdy si můžete sami vybrat i za volantem, nicméně jako jediný použitelný se jeví ten standardní. Motor reaguje na přidání plynu ochotně, převodovka řadí rychle a plynule. Umí i takzvané plachtění. Například když jedete z kopce nebo sundáte nohu z plynu, vyřadí a nechá auto jet jen pomocí gravitace, což Vám ušetří pár deci paliva.
V režimu ECO reaguje převodovka i motor až příliš letargicky a snaží se jen o to, aby ukázal co nejnižší spotřebu paliva na palubním počítači. Režim sport naopak odstartuje až příliš velkou show.
Budíky se podbarví do ruda, motor reaguje na pohyb plynového pedálu až příliš hyperaktivně, převodovka okamžitě podřadí a s tím přijde i intenzivní syntetický zvuk imitující pořádný výfuk nebo možná kosmickou loď. Zkrátka to dělá z funkce sport něco, čím pobavíte spíš partu přátel, než byste si užili zintenzivnění zážitku z jízdy.
Když tedy máte přepnuto do správného režimu, uvědomíte si, jak je jízda plavná a pohodlná. K pohodlí na palubě pomáhá i řada dalších pomocníčků, jako je adaptivní tempomat, který reaguje na dění před autem a je schopen i úplně zastavit, a systém, který pomáhá držet auto v jízdním pruhu.
Když si celé tohle sečtete, tak to nezní špatně. Máte před sebou hezký kus auta pro řidiče, kteří chtějí mít s řízením co nejméně starostí. Tahle 308 za vás bude řadit, držet odstup od aut před vámi, držet vás v jízdním pruhu, bude za vás sklápět zrcátka a zamykat na pokyn pouhým pohlazením kliky. K tomu navíc s moderní technikou, která má citlivě vyváženou snahu o co nejnižší spotřebu paliva s tím, aby nebyla žádnou brzdou provozu.
Text: Tomáš Brynda Foto: Jiří Čermák
Potěšilo nás: | Zklamalo nás: |
+ příjemný společník na cesty | – ergonomie |
+ živý motor | – řidičsky nezajímavý |
+ líbivý design | |
+ odhlučnění |
Technické parametry vozidla Peugeot 308 1.2 PureTech 130k:
Základní cena vozu |
|
Motor |
řadový tříválec, turbo |
Uložení motoru |
vpředu napříč |
Objem |
1 199 cm3 |
Výkon |
96 kW (130 k) při 5 500 ot./min. |
Točivý moment |
230 Nm při 1 750 ot./min. |
Hmotnost |
1 279 kg |
Výkon/hmotnost |
101 koní/t |
Zrychlení 0−100 km/h |
9,8 s |
Max. rychlost |
205 km/h |
Převodovka |
automatická, 8 rychlostí |
Poháněná kola |
přední |
Spotřeba kombinovaná |
5,4 l/100 km |
Objem palivové nádrže |
53 l |
Zavěšení přední nápravy |
McPherson |
Zavěšení zadní nápravy |
vlečená ramena |
Rozměr pneumatik |
225/45 R17 |
Délka |
4 253 mm |
Šířka |
1 804 mm |
Výška |
1 457 mm |
Rozvor náprav |
2 620 mm |
Objem zavazadlového prostoru |
420 l |