Otevření autobazaru Škodovky.cz

Otevření autobazaru Škodovky.cz 29.6.2010 Reportáže

navigace: hlavní strana > Reportáže > Otevření autobazaru Škodovky.cz

Zrovna se vracím po jižní spojce domů a plný zážitků a nadšení z výhry Fordu Focusu ST se nemohu dočkat, až se dostanu ke svému notebooku, abych vám mohl popsat, jaké to dnes bylo. Naštěstí mám s sebou mobilní notebook, a tak hned v koloně sahám do tašky a píši svoje první dojmy a pocity z dnešní akce.

Slavnostní otevření největšího specializovaného autobazaru Auto ESA, zaměřeného výhradně na značky Škoda, se uskutečnilo právě toto pondělí 28. června v odlehlém areálu Hummer centra poblíž Černého Mostu v Praze. Na akci jsou avizovány volné jízdy (pochopitelně s instruktorem) ve vozech Hummer H2, jízdy na terénních čtyřkolkách atd. Už ráno vidím, že počasí nám přeje, a tak volím volnější džíny a pohodlnou obuv. Nasedám do svého subaru a vyrážím na cestu.

Po průjezdu Prahou jsem se dostal na zahájení akce poměrně brzy, takže si mohu vybírat z početných míst v prezentační místnosti, kde bude probíhat tisková konference o nově spuštěném serveru a bazaru Škodovky.cz. Na místě je několik příjemných hostesek s rozvernými úsměvy a hlavní organizátor pan Pavel Foltýn (PR manažer). Později dorazí zbytek pozvaných hostů a pouštíme se do tiskové konference. V rámci úvodu se dovídáme, že vznik serveru Škodovky.cz je zcela logickým krokem vzhledem k tomu, že se jedná o nejprodávanější značku v České republice, a proto je třeba nabídnout komplexní služby jako specializovanost, dostatečný výběr a důkladnou kontrolu prodávaných vozů systémem autotracer. Poté následuje několik cifer, které vskutku působivě ukazují, jak si nové stránky Škodovky.cz vedou po prvním měsíci své existence.

Po uzavření prezentace následuje diskuze s prostorem na dotazy. Několik zúčastněných hostů se dotazuje na podrobnosti ohledně stáčení tachometrů, jež je v současné době velmi oblíbené. „Podobné problémy jsou v našich končinách časté a konkrétně Auto Esa je řeší tak, že podezřelé, nebo dokonce prokazatelně „stočené“ vozy zkrátka odmítne a vyloučí z jakéhokoli jednání o koupi,“ objasnil situaci v autobazaru Foltýn.

Po ukončení tiskovky jsme předáni do péče pohledných děvčat, která se nás hravě ujmou a vedou nás ke stánku s občerstvením a venkovnímu posezení. Ještě než se dostaneme na místo, procházíme kolem efektně zaparkovaného Fordu Focusu ST, který je hlavní cenou soutěže. Po příjemném pohoštění si nás rozdělují instruktoři do jednotlivých vozidel Hummer centra a vyrážíme na trať.

První dojem z tak velikého auta byl vskutku impozantní. Již po prvním projetí trati jsem se rozesmál jako malé dítě, kterému nabízíte hračku. Je až překvapivé, jak intenzivní prožitek takové prostředí nabízí. Dovolené náklony vozidel jsou vskutku úctyhodné. Auto se chová klidně a interiér nabízí dostatek pohodlí i na zadních sedadlech. Velikost kufru bych přirovnal k objemu, který nabízí klasické vozy typu pick-up (např. Seat Inca). Po několika bočních náklonech se dostáváme podle slov instruktora k nejobtížnější překážce. Je to cca pětačtyřicetistupňový svah, ve kterém vozidlo nutíme, zhruba uprostřed svahu, k obratu o 180 stupňů a následně vyjíždíme opět na kopec. Sestupujeme pomalu, vozidlo se chová klidně a po stočení do téměř plného rejdu se dostáváme do kritického bodu, kdy hrozí převrácení na bok, avšak s trochou opatrnosti a dávky odvahy se tento manévr daří ustát. Po ukončení demonstrační jízdy a ukázky, co vše si vozidlo nechá líbit, se instruktor rozhodl předat řízení prvnímu z nás, kteří jsme se odhodlali tento zážitek podstoupit.

První řidič konstatuje, že už měl tu čest sedlat vozy značky Scania, a nikterak jej neznervózňují očekávané požadavky instruktora v průběhu soutěžní disciplíny. Postupem jízdy nabývám větší důvěry vůči vozu a přesvědčuji se o jeho kvalitách automatické převodovky a výkonu motoru v kombinaci s dobře nastaveným podvozkem. Jeden kolega se však nechal po jeho jízdě vysadit na okraji areálu se slovy, že jeho žaludek už měl dostatek náklonů a výmolů.

Já se dostávám na řadu jako poslední z našeho týmu. Usedám do pohodlné sedačky a nastavuji si sezení podle citu tak, abych měl dostatek pohodlí. Sedačka poskytuje kvalitní sezení i pro poměrně rozměrné pány, ale přitom drží dostatečné boční vedení. Páka řazení mi připomíná trochu páku plynu u letadel Boxing. :-) Zařazuji a auto se samo uzamyká. Instruktor po předešlém rozhovoru, kdy jsem na sebe vyzradil předešlé zkušenosti s pracovními vozidly V3S nebo traktory zetor, konstatuje, že zvolíme poněkud ostřejší cestu pro zkušenější. První sestup vozidla mě utvrzuje, jak je nutné v tomto terénu dávkovat brzdy tak, aby kola nebyla ve smyku, protože v takovém případě nadlehčená záď vozu okamžitě začíná utíkat stranou. Následuje výjezd, který až na nájezdové úhly a horizont nepředstavuje žádný problém. Poté jsou vidět asymetricky rozmístěné boule, které je nutné projet bez zastavení, jinak by auto mohlo uváznout. Opět se ukazují přednosti podvozku a kvalitních náprav vozu. Následuje již zmíněný obrat na svahu, který vyžaduje opravdu citové ovládání brzd a plynu tak, aby byla brzdná síla dostatečně dávkována a plynule navázala na dostatečný výkon pro vyjetí do svahu. Ke konci se ještě pokusím o projetí podélných náklonových svahů a dostávám se na konec trati, ovšem instruktor mě ještě naviguje na jeden tzv. extrémní sjezd s příkrými svahy po obou stranách. Jeho sklon odhaduji na téměř šedesát stupňů a takovýto náklon mne dokázal uvést i do varu. Auto pomalu dostávám na hranu sestupu do bodu, kdy zkrátka nelze vzhledem k přilnavosti pneumatik a velkému náklonu příliš zpomalit. Proto dávkuji brzdy jen pozvolna. Hned po drastickém sestupu roluji v tomto koridoru do plného rejdu a po levé straně se opět škrábu na kopec. Výstup už mě příliš neznervózňuje a i instruktor vypadá, že mi důvěřuje. Na kopci má jízda končí a já pomalu přejedu zpět do místa, odkud jsme vyráželi. Po výstupu z vozu si otírám pot a s nadšením odcházím na další disciplínu.

Další jsou na řadě čtyřkolky. Bohužel k mému zklamání se jedná jen o padesátikubické stroje s variátorem, ale po rozhovoru s dozorem se shodujeme na tom, že pro lidi, kteří na takovýchto strojích sedí poprvé, je to dostatečné. Jelikož jsem již v minulosti sedlal závodní speciály ze stáje KTM, nejsem nijak překvapen a po čtyřech rozjezdových kolech, kdy se učím trať a lépe zvládám nastavení podvozku v kombinaci s vysedáním v zatáčkách, se uvoluji pro měřené kolo. Po absolvování kola se dovídám, že se jedná o nejlepší čas, a tak odcházím na místo vyhlášení, kde jsem slavnostně označen za vítěze a symbolicky přebírám klíče od překrásného Fordu Focusu ST a domlouvám se s organizátory na dalším postupu. Proto se můžete těšit na velmi brzký test Fordu Focusu ST, který je z doslechu velmi pozitivně hodnocen pro svůj kvalitní pětiválcový dvouapůlitr, nádherný jadrný zvuk a parádní sportovní podvozek.

Galerie

foto

Galerie

Komentáře

Články, které by vás mohly zajímat

autor článku: Ladislav Stach

Nejnovější články