Jen si to představt... jste zpátky v pravěku a právě jste objevili převratný způsob rozdělávání ohně. V jeskyni nadšeně ukazujete spoluneandrtálcům, jak se teď budou mít lépe, protože jim přinášíte světlo, teplo a pěkně propečené mamutí steaky, ženské se navíc budou mít u čeho celé dny vykecávat. Jenže oni vás otráveně odmítnou s tím, že v noci má přeci být tma, na zahřátí mají kožešiny, maso je lepší syrové a ženské by ideálně neměly mluvit vůbec. Zklamaně tedy svůj revoluční nápad hodíte do koše, jen abyste sledovali, jak s ním o den později prorazí někdo jiný a shrábne všechnu slávu. Neměli byste chuť vzít ho kyjem přes hlavu?

Přesně takhle se musela cítit Honda, když v roce 2006 přestala vyrábět prodejně neúspěšnou první generaci svého kompaktního crossoveru HR-V, jen aby přišel Nissan s podobně laděným Qashqaiem a lidé se mohli přerazit, aby si jednoho mohli koupit. To muselo být k zlosti! Honda si dala pár let na vyvztekání a teď přichází s druhou generací HR-V, která se zjevně poučila z chyb té předchozí.

Předně má méně výstřední design – místo hran vsadila Honda na obliny, takže tu místo krabice od bot na kolech máme auto dost roztomilé, aby zaujalo ženy, ale zase ne moc, aby neodradilo muže. Škoda, že se ve snaze neurazit pozapomnělo na osobitý výraz, takže výsledek je trochu přehlédnutelný a snadno zapomenutelný. Na druhou stranu HR-V hned zkraje dostalo pět dveří, dostatek vnitřního prostoru, veliký kufr (až 470 l) a magické zadní sedačky (můžete sklopit dolů opěrák nebo zvednout nahoru sedák), aby stylový módní doplněk měl i praktický smysl.

Nejpřínosnější změnou (hlavně pro evropský trh) je nasazení naftového motoru. HR-V můžete mít s atmosférickou benzinovou patnáctistovkou (na přání kombinovatelnou s CVT), ale TADY si přečtete, proč je lepší přihodit 60 tisíc za turbodieselovou šestnáctistovku. Známe ji z většího CR-V, ale tady si vystačí jen s jedním turbem – výsledných 120 koní a 300 Nm na rozhýbání lehkého HR-V bohatě stačí. Navíc je skvěle vychovaný, má tichý a kultivovaný projev, nad volnoběhem neprotestuje a ochotně se vytáčí až k červenému poli (i když nad třemi tisíci otáčkami už nic nového neobjevíte), dokáže snadno jezdit kolem pěti litrů a na rozdíl od atmo-benzinu s ním nebudete za loudu ani na půl plynu.

Kromě toho je radost s ním pracovat báječnou převodovkou – rychlá, přesná a s příjemnou odezvou – kombinovanou se správně rozmístěnými pedály a přirozeným řízením podle nejlepšího stylu Hondy. Víc zábavy si ale za volantem neužijete. Podvozek je sice tužší, aby si poradil s vyšším těžištěm, takže HR-V jezdí stabilně a jistě, nicméně jakékoliv náznaky hravosti byly důsledně potlačeny ve prospěch bezpečí.

Nevydovádíte se ani v terénu, HR-V je totiž čistě silničně zaměřené, proto ho Honda nenabízí ve čtyřkolce ani s žádným přepínačem terénních režimů. SUV stylizace přesto není jen póza, pořád dostanete zvýšenou řidičskou pozici a snadnější nastupování, díky vyšší světlé výšce se taky snadno parkuje u obrubníků nebo přejíždějí tramvajové pásy, což zaručeně využijete častěji než šplhání na zabahněný kopec nebo brodění řeky.

Daleko víc oceníte širokou komfortní a bezpečnostní výbavu – HR-V dává pozor, jestli jedete v pruhu, sleduje okolní dopravu a při hrozící srážce nouzově brzdí, automaticky spíná stěrače a přepíná mezi potkávacími a dálkovými světly, pomůže vám s rozjezdy do kopce i při parkování (senzory + kamera) a ještě k tomu už od základní výbavy přihodí infotainment s velkou dotykovou obrazovkou a vylepšeným systémem i ovládáním (díky bohu za to!). To celé je pak podáváno v praktické a ergonomicky promyšlené, nicméně také dost nudné a málo nápadité kabině.

Vlastně takhle působí celé HR-V. Nelze se ubránit dojmu, že po prvním neúspěšném experimentu to Honda tentokrát zahrála na jistotu a vytvořila dobré, ale ničím výjimečné auto. Ano, má příjemný motor a slušně se řídí (dvě její nejsilnější stránky), nevypadá špatně, je docela prostorná, má pár šikovných funkcí, celé je to dobře postavené a nabízené za rozumnou cenu… Vlastně to není vůbec špatná nabídka, jenže problém je, že konkurence umí řadu věcí lépe nebo aspoň zajímavěji.

Foto: Jan Svoboda

Technické parametry vozidla Honda HR-V 1,6 i-DTEC:

Honda HR-V 1,6 i-DTEC (120 koní)	Nissan Qashqai 1,6 dCi (130 koní)	Mazda CX-3 1,5 SKY-D (105 koní)	VW Tiguan 2,0 TDI (115 koní)
0-100 10,0 s 4,0 l/100km kufr: 470 l	0-100 9,9 s 4,4 l/100km kufr: 401 l	0-100 10,1 s 4,0 l/100km kufr: 350 l	0-100 10,9 s 4,8 l/100km kufr: 615 l
cena: 549 900 Kč	cena: 500 100 Kč	cena: 484 900 Kč	cena: 616 900 Kč