Zapomeňte na nůžkové dveře, racčí dveře nebo jestřábí dveře – co opravdu potřebujete, jsou dvoudílné zadní dveře kufru Clubmana. Trochu připomínají dveře od ledničky (což není moc chytlavý marketingový název, uznávám), čímž perfektně ladí s klaunským stylem moderních MINI.

Jasně, to rozdělení přímo uprostřed moc neprospívá viditelnosti dozadu (navíc mají miniaturní okna s miniaturními stěrači), ale jsou docela praktické a hlavně vtipné. Budete se smát pokaždé, když budete dávat věci do kufru.

Tyhle dveře měl ale už minulý Clubman, daleko důležitější jsou dveře na bocích – nový Clubman totiž zrušil asymetrické boční sebevražedné dveře a nahradil je párem obyčejných, kterými se konečně pohodlně dostanete na zadní sedačky, aniž byste museli disponovat gymnastickou ohebností nebo postavou žokeje. Odkládání tašek nebo instalace dětí do sedaček tak bude hračka. Problém je, že se tím auto natáhlo na 4,25 metru, což moc neprospělo celkovým proporcím (nízká silueta, nafouklé tvary). Clubman teď vypadá jako karikatura MINI od malíře z Karlova mostu.

Nic z toho ale za volantem nevidíte. A upřímně, ty centimetry navíc ani necítíte – Clubman možná vypadá jako autobus, naštěstí tak nejezdí. Ve skutečnosti působí kompaktním dojmem jako krátký hatch, má přímé řízení a hezky jde za plynem, odvážně kličkuje městským provozem a hbitě se proplétá zatáčkami jako správné MINI.

Až v zatáčkách zaregistrujete tu větší masu kovu za zadními koly – ochotně totiž pomáhá dotočit zatáčku. Hravosti i stabilitě přispívá také pohon všech kol ALL4 (ke krátkému hatchi bych ho nechtěl, ale tady dává smysl – akorát stojí cca 50 tisíc), který dovolí využít všech 192 koní a tlačí auto do efektivní neutrality. K tomu si Clubman vesele prská do výfuku a odfukuje turbem a působí jako ve svém živlu.

Pojďme si ale přiznat, že verze Cooper S je jen rychlý polykač okresek, žádný drsný hot hatch (na to potřebujete krátké JCW) – dřív než na limity podvozku si sáhnete na limity ESP, místo jekotu motoru slyšíte umělé bručení z repráku a automat propojení s autem taky moc nepomáhá, ačkoliv manuál by to nejspíš nezachránil.

Clubman se ale stejně pasuje spíše do role svižného rodinného expresu a to dělá báječně. Stačí přepnout volič jízdních režimů do normálního nastavení a celé auto (i s příplatkovými adaptivními tlumiči) se uvolní. Najednou nejde o nejlepší čas na okruhu, ale jen příjemně okořeněnou cestu do práce nebo na nákupy. A k tomu se automat (za příplatek 50 tisíc) hodí perfektně. Jde o nový osmikvalt, který oproti starému šestikvaltu (oba od Aisinu) představuje vážně velký pokrok – řadí hladčeji, chytřeji i rychleji.

Clubman tak dospěl do skutečně použitelného rodinného auta – zadní sedačky jsou konečně skutečně použitelné a kufr má taky použitelný objem. Má styl a šmrnc, umí být pohodlný, když potřebujete, i rozverný, když máte náladu. Po všech stránkách působí jako opravdové MINI. Bohužel taky tučnou cenovkou, která nedává s ohledem na omezenou praktičnost valný smysl (taková X1 udělá rodině větší službu), ale MINI přeci kupujete srdcem, ne rozumem. A jiné auto, které by vás rozesmálo pokaždé, když otevřete dveře (od kufru), prostě neznám.

Foto: Jiří Čermák

Technické parametry vozidla MINI Cooper S Clubman ALL4: