Dveře se otevírají a já vklouznu na ředitelské místo. Nemusím za sebou ani zavírat, na to mám člověka, který ví, co je vychování – s dveřmi nemlátí, jen je přitiskne k rámu a elektřina je dovře pomalu a neslyšně sama. V tu chvíli okolní svět utichne nadobro. Rozvaluji se v pohodlném koženém křesle, ještě tlačítkem posouvám spolujezdcovu sedačku před sebou, abych si mohl natáhnout nohy. Otevírám noviny, prohlížím byznysové zprávy (vlastně je to komiks s Garfieldem, ale to bych moc nerozmazával), začítám se. Po chvilce procitám. „Tak, pane Hejduk, já už bych mohl,“ houknu na kamaráda, který mi dnes dělá šoféra.

A šokovaně zjišťuji, že už jedeme. Na palubě LS600h je přitom naprosté ticho, jen zdálky se ozývá šumění. Nejhlasitějším zvukem je to, jak řidič přehmatává na koženém volantu: „Pane Hejduk, žádné ručkování.“ Zpředu se ozve zamručení, ale mě to naopak začíná bavit: „Pane Hejduk, pusťte mi rádio.“ A pak, protože zrovna nepotřebuji přemýšlet o nové akvizici mého průmyslového impéria ani dumat, zda ty nadějně rostoucí akcie raději brzy neprodat, už prostě jen prudím: „O jeden stupínek víc basů, prosím. A pane Hejduk, brzděte jemněji, tady jste mohl zrekuperovat víc energie.“ Nespokojeného mumlání se ozývá stále víc, asi brzo dořediteluji a budu muset za volant…

Přiznejme si, řídit si sám vlastní luxusní limuzínu nejvyšší řady je v jisté společnosti tak trochu… nevkusné. Když přijedete na večírek a pingl parkující auta se hrne k zadním dveřím, aby pomohl ven hvězdě, načež zjistí, že tam nikdo není, protože hlavní hvězda vystupuje zpoza volantu, opovržlivě si odplivne a hozené klíčky jako otevřený pokyn k zaparkování auta nechá s ledovým klidem spadnout na zem. Jako byste slyšeli jeho myšlenky: „Zaparkuj si to sám, nulo.“ A když pak hostiteli odmítnete skleničku na přípitek s tím, že musíte řídit domů, možná vás z té party rovnou vyhodí. Což je trochu nefér, protože řídit LS600h je požitek.

Tichý, klidný a relaxovaný požitek. Tlustá izolační skla do kabiny nepropustí prakticky nic z hluku spěchajícího okolního světa a svůj přínos k excelentní kultivovanosti přináší i hybrid – drobné popojíždění absolvujete na elektřinu a při běžné jízdě se mocný osmiválec povaluje jen těsně nad volnoběhem. Pouze když nutně potřebujete výkon, pod přední kapotou velmi tlumeně zahřmí, jako by někde v dáli v horách hrozila bouřka. Většinou ale i na solidní zrychlení stačí půl plynu, takže v LS je nebe jasné a klidné, za volantem můžete relaxovat, nejlépe v náruči masážních sedaček (pokud si opravdu primárně řídíte sami nebo chcete, aby váš osobní řidič měl opravdu exkluzivní pracovní prostředí). Neměli byste při tom zasněně zavírat oči, ale jinak je řízení LS tak nenáročné, že od vás žádné heroické řidičské výkony požadovat nebude.

Jediné, na co byste se měli soustředit, je plynulost. Plynulost pomáhá efektivitě hybridního pohonu, plynulost pomáhá jízdním vlastnostem, plynulost vás uchrání od případných nadávek ze zadních sedaček kritizujících váš necitlivý řidičský styl. Dupejte na to a motor bude hlučet, spotřeba stoupat, auto nepůjde zlomit do zatáček a pasažéři budou plápolat po zadním sofa. Zaručeně přijdete o práci nebo o přátele. Pokud však budete předvídat a číst silnici a okolní dopravu, LS vás odmění konejšivou kultivovaností, spotřebou na úrovni devíti litrů a vláčným jízdním pohodlím. Za volantem se budete cítit koncentrovaně a odpočatě, takže nebudete dělat chyby. Nebudete cítit potřebu dělat nikomu prasárny a nikdo nebude potřebovat dělat prasárny vám. Takhle se správně jezdí s luxusní limuzínou. Jenže povinnost testovacího jezdce mě nutí taky na to pořádně šlápnout, takže se připoutejte a pytlíky na zvracení nastavte do pohotovostní polohy, startujeme!

Naše LS600h byla v paketu F Sport, takže byste nějakou tu dynamiku mohli očekávat, ale je to s ní, řekněme, trochu komplikované. LS600h má sice nadějných papírových 445 kombinovaných koní, jenže váží mamutích 2,3 tuny, navíc převodovka CVT převoduje rozvážně, takže auto nabírá rychlost pozvolna a po rovince se spíš lavinově valí, než letí jako vítr. Taky má přes 5 metrů na délku, což samozřejmě limituje obratnost. Když se naučíte pracovat se setrvačností nejen hmoty auta, ale i pohonu, objevíte talentované šasi, které je však logicky orientované na stabilitu a bezpečí, ne na hravost. Proto řidič sedí výš, aby měl co nejlepší přehled, proto je LS600h permanentní čtyřkolka. Nejvíc vás však bude brzdit pocit naprosté nesmyslnosti celého rádoby sportovního počínání. Radši zpomalte, zkoumejte, obdivujte a vychutnávejte.

Samotná kabina je umělecké dílo. Ušlechtilé materiály, dokonalé zpracování, perfektní ergonomie. Krása na pohled i na dotek, jak jsme u Lexusu zvyklí. Ze všeho dýchá luxus a cit pro detail hraničící s inženýrskou obsesí – art deco hodiny, obrovský centrální displej, schránka na brýle polstrovaná i zvenku, hliníkové ovladače rádia nebo vycvakávací otočné ovladače vyhřívání a odvětrávání sedaček. Prostě nádhera. A pak je tu schránka mezi sedačkami. Její víko se otevírá odklopením a sklouznutím dozadu, funguje naprosto precizně, jemně a neslyšně, a celý mechanismus je tak pečlivě vyvážený, aby stačilo jen jemné postrčení a schránka se klouzavým pohybem sama elegantně uzavřela. Automobilový ekvivalent baletního představení Labutího jezera. Vsadím se, že konstruktérovi po dokončení práce sklouznula po tváři slza radosti nad dokonalým dílem, které už nejspíš nikdy v životě nepřekoná.

Sedmičkové BMW je možná sportovnější, osmičková Audina má ostřejší ramena a eskový Mercedes má víc technických vychytávek, ale o tom luxus není. Luxus je o kvalitě a důslednosti, kráse a vyváženosti, pohodlí a kultivovanosti. Toho všeho má Lexus LS600h na rozdávání. Konstrukční promyšlenost mu dává duši, absence pompéznosti vyzařuje klid. Není náhodou, že žádný světový diktátor nejezdí Lexusem, protože na jeho sedačkách se plány na ovládnutí světa stávají myšlenkami na světovou charitu a válečné strategie se mění na mírové dohody. LS600h vyzařuje takový klid, že byste nejraději jen zadali cílovou destinaci do navigace a nechali tam auto dojet samo, jen abyste v klidu mohli vychutnávat fantasticky relaxovanou atmosféru na palubě. A přesně to byste taky měli v LS dělat – pořídit si k němu řidiče a sedat si vždy dozadu. Pokud chcete za volant, menší GS je řidičsky zajímavější, jestli však máte nárok na VIP ředitelské křeslo, neváhejte a sáhněte po LS. Je to skutečně naprostý luxusní vrchol. „Pane Hejduku, vezměte mě na golf, prosím. A nemusíte spěchat…

foto: Jan Svoboda

Technické parametry vozidla Lexus LS600h F Sport:

* Cena LS600h bez paketu F Sport začíná na 2 689 000 Kč. Na rozdíl od německých konkurentů však za tuto částku dostanete prakticky kompletně vybavené auto.