72 litrů. Takový je objem nádrže Peugeotu 508, a jestli něco vypovídá o jeho naturelu, o vrozeném nadání pro nenáročné dálkové cestování, pak je to právě tato hodnota. Ve spojení s dvoulitrovým turbodieselem vznikne auto schopné překonávat kontinenty bez jediné kapky potu na čele řidiče. Nádrž je plná, palubní počítač ukazuje dojezd daleko za magickou hranicí jednoho tisíce kilometrů, což si přímo říká o pořádný roadtrip. Co třeba Zlín? Skvělý nápad! Přes 300 kilometrů tam a dalších 300 zpátky, převážně po okreskách, protože dálnice jsou nuda a já kroutím volantem hrozně rád. Směr Kolín, Vysoké Mýto, Mohelnice, Olomouc. Aspoň bude dost času povyprávět vám o tomhle autě. Pohodlně se posaďte, tohle pár chvil zabere.

Tohle dnes nebudeme potřebovat

Vyklouzl jsem neslyšně z Prahy, v šedivém sobotním odpoledni je provoz příjemně volný, motor jen tiše ševelí a velký lev už letí po staré kolínské rychlostí trestuhodně nepublikovatelnou. Naprosto uvolněně. Víte, doba se změnila. Dříve byly velké sedany požehnáním pro náročné rodiny, které si je mohly dovolit. „Ano, daří se mi dobře, děkuji za optání,“ jako by říkaly sousedům rozvalené na vaší příjezdové cestě. Dnes si je však stále častěji pořizují firmy do svých autoparků. Dříve hlavně pro své obchodní cestující, teď i proto, aby kravaťáci nemuseli jezdit do práce a na jednání sockou. Byznysová válka zuří napříč nasycenými trhy, frontová linie si stále říká o čerstvé dodávky vozů pro střední a vyšší management. A jelikož i kdejaká sekretářka je dnes „desk manager“ a každý, kdo umí říci „Jdi a udělej to“, má lidskou krví, potem a slzami potřísněné manažerské montérky, manažerských sedanů je potřeba opravdu hodně.

Tohle dnes budeme potřebovat

Zhruba polovina prodejů v této třídě (a také o třídu níž) jde přímo do firemních flotil, proto musí být tahle auta reprezentativní, pohodlná a připravená neunavovat řidiče řízením při dlouhých cestách. Už nejsou tolik přátelská k rodinám (třeba malým počtem odkládacích ploch), daleko více připomínají pojízdné kanceláře, jen bez asistentky vařící kávu a bez stojanu na flipchart. Takhle uniformně působí i interiér Peugeotu 508. Tmavý, uhlazený, hodnotný, perfektně zpracovaný. Volant je potažený velmi příjemnou kůží, řadička padne přesně do ruky, přístroje jsou dokonale čitelné, ovládání palubních systémů intuitivní a snadné. Adept na zaměstnance měsíce. V práci vždy včas, hladce oholen s bezchybně nažehleným oblekem a správně uvázanou kravatou. A s úsměvem na tváři, soudě dle chromované linky na volantu připomínající společně s budíky výraz veselého smajlíka. A pak že manažeři nemají smysl pro humor!

Chromovaný úsměv, prosím!

Kolín jsem nechal za zády, aniž bych si toho všiml. Na tachometru jsou stále třímístná čísla začínající jedničkou, 508 polyká kilometry naprosto bez námahy. Dvoulitrový turbodiesel od PSA je velmi kultivovaný už sám o sobě, ale tady se ho inženýrům podařilo zkultivovat ještě víc. Vibrace nezná, na volnoběh se musím hodně zaposlouchat a stejně nepřijdu na to, jestli je to benzin nebo diesel, až pod plynem se začne odněkud z dálky ozývat. Kde však koncernová TDIčka tupě chrochtají, tohle příjemně přede a vrčí, podle tempa. Nechá si líbit i vyšší otáčky, ale nejlépe funguje, když využívám točivého momentu. Řadím před třemi tisíci a snadno předjíždím pomalejší dopravu lusknutím prstu, už žádné kilometrové vlečení se za kamionem! Ručka palivoměru se navíc odmítá hnout. Žere tahle věc vůbec něco?

Sáňky powered by TDI.

Hodně tomu pomáhají dlouhé kvalty šestistupňového manuálu. Jednička není jen na „uvedení do hry“, skutečně se na ni musíte rozjet, dvojka vás z rychlosti chůze nevytáhne. Městské rychlosti budou ze stejného důvodu na trojku a dva tisíce, jinak budete podtáčet čtyřku, což motor doprovodí svou jedinou nectností, citelným duněním. Nic z toho neznamená problém, jen mírnou změnu uvažování, jež bude odměněna spotřebou kolem šesti a půl litru, když to nebudete šetřit, a hluboko pod šest, když se budete opravdu snažit. To je asi o půl litr méně, než jak to umí konkurence. Správci firemních autoparků na tohle velmi dobře slyší a manželka vás za hospodárnost taky pochválí, uvidíte.

Kopce a sníh. To v Praze nemáme.

Za Litomyšlí se ochlazuje, přibývá sněhu. Jakmile se přehoupnu přes Hřebečovský hřbet a klesám dolů k Mohelnici, přejíždím definitivně z mírného náznaku jara zpět do nefalšované zimy. Brzdy fungují skvěle, nejsou přeposilované a reagují už na prvních pár milimetrech chodu pedálu, takže si ani nepotřebuji ustlat na štěrkopísku známého únikového pruhu pro kamiony. Rychlý pitstop na benzince. Monstrózní dojezd možná znamená, že auto může pracovat bez oddechu, ale stejně budete muset čas od času stavět. Slabým článkem je v tomto případě člověk za volantem a jeho tělesné pochody. Zpátky na cestu, z Mohelnice do Olomouce je to po rychlostní čtyřproudovce a tady Peugeot 508 přímo exceluje. Tiše pluje, krajina za okny hbitě ubíhá, tempomat určuje rychlost a navigace kontroluje cestu.

Sníh, sníh, sníh... "A prosím vás, co je to bílé na zemi?

Peugeot 508 má výklopný průhledový displej po vzoru stíhaček, kam se extrémně užitečně promítá například aktuální rychlost. Zobrazují se tam i pokyny z navigace, stejně jako na displeji palubního počítače na přístrojovce, ale raději koukejte na středový panel na mapu, ostatní zobrazení jsou spíše matoucí, párkrát jsem díky jejich zpoždění minul správnou odbočku a zakufroval si v centru Olomouce. Tramvajové koleje a dláždění z kočičích hlav také prověří kvality podvozku. Tak pozor a… nic. Přestože je podvozek charakterem spíše tužší, ani přejíždění kolejí, ani kostky a díry v asfaltu ho nijak nevyvedou z konceptu, Peugeot přes ně jen přepluje, aniž by tím nějak zásadněji obtěžoval posádku. Chová se tak prakticky stejně jako konkurenční Mondeo nebo Passat, tedy perfektně.

  Místo stropu má 508 výhled na prosklené schodiště budovy "21", tedy tzv. Baťova mrakodrapu.

Zlín už je co by kamenem dohodil, a tak je čas říci si, proč je cílem právě město Tomáše Bati. Jeho vizionářství vtisklo Zlínu ve dvacátých letech minulého století tvář, kterou se i dnes stále může pyšnit. Jeho přísně matematické kostky 6,15 x 6,15 m, na nichž byla založena jednoduchá a chytře účelná architektura továren a administrativních budov továrny Baťa, jsou rozpoznatelné v celém městě. I architektonický ignorant by je našel ve zdech obchodního domu, hotelu Moskva, nemocnici nebo dělnických domcích. Automobilky se také snaží o designovou jednotnost v rámci modelového portfolia a snadnou rozpoznatelnost svých vozů, a tady narážíme na jedinou věc, která mě na 508 trochu dráždí.

Život v kostce. Doslova. 508 je naštěstí podstatně aerodynamičtější.

Zakryjte mu znak a laik nebude schopný určit, kdo ho mohl vyrobit. Peugeot se sebereflexivně zbavil rozšklebené tlamy, která si mnoho fandů nezískala, nicméně jeho nová tvář je stále trochu nečitelná. Nepleťte se, 508 vypadá skvěle. Majestátně, hodnotně, reprezentativně, lidé se za ním rádi otočí. Jen působí poněkud anonymně. Ačkoliv to může být i záměr, protože existuje jistá skupina zaslepenců plných předsudků typu „ale vždyť je to jenom Peugeot!“ Peugeota by si možná nikdy nekoupili, ale tohle zatraceně dobře vypadající auto by rozhodně chtěli a kde prý jde sehnat. Nová generace Peugeotů má rozhodně kvality na to změnit myšlení škarohlídů, jen jim dejte šanci.

Lev zase hrdě zdobí přídě Peugeotů

Život uzamčený do čistě funkčních architektonických kostek zdánlivě nedává mnoho prostoru volnosti a hravosti, ale opak je pravdou. Interiéry jsou vzdušné a i přes svou geometrickou podstatu osobní, jen se mě neptejte, jak toho architekt Gahura dosáhl. Podobně také interiéroví architekti Peugeotu vnesli do kokpitu 508 život i přesto, jak německy upjatě na pohled působí. Passat lidského ducha umrtvuje, Peugeot hýčká a laská. „Sáhni si na tenhle materiál, zmáčkni tenhle přepínač, užívej si,“ smyslně našeptává. Skvělé místo pro dalekou cestu, skvělé místo pro život. Vzdušnosti interiéru pomáhá panoramatické střešní okno, které prostě musíte mít. Děti ho budou milovat: „Podívej, tati, tenhle mrak má tvar králíčka a tamten delfína.“ Líbit se jim bude i modré ambientní osvětlení, které navíc podporuje dojem kvality. Vzadu, pravda, není nadbytek místa pro nohy, kufr je ale se svými 560 litry dost štědrý.

"Tati, po nebi pluje velryba, podívej!"

Zlín je prohlédnut, noční krajinou uháním zpět do Prahy a hlavou se mi honí spousta myšlenek. O genialitě Tomáše Bati a jeho důrazu na upřímnou pracovitost, za kterou své zaměstnance odměňoval perfektní péčí. Stavěl jim domy, budoval nemocnice, provozoval kulturní domy a kina. Hýčkej svého pracovníka a on pak podá lepší pracovní výkon. Stejně tak Peugeot 508 hýčká svého řidiče. Rozmazluje ho komfortem, zjednodušuje mu řízení, umožní mu snadno překonávat intergalaktické vzdálenosti bez zadýchání a zbytečných zastávek. V duchu francouzského požitkářství řidiči navíc dovolí celou cestu si užít, ne ji jen absolvovat nebo se jí protrpět.

Umí vaše auto takhle krásné západy slunce?

Tím snadno překonává Passat nebo Superb, které jsou při řízení neosobními dopravními prostředky. 508 není typicky řidičské auto, na to je stále trochu měkké, málo hbité a řízení je lehké. V utažených zatáčkách a na proměnlivých površích se necítí nejlépe, takže Mondeo a Mazda6 jsou v tomto směru stále neporaženy. Nicméně rozdíl je dost malý a většina potenciálních zákazníků stejně nehledá za volantem přímočarou zábavu. Peugeot 508 ani nebyl navržen jako čtyřdveřový sporťák, ale jako konejšivý cestovatel, proto má největší nádrž ve své třídě a jednu z nejnižších reálných spotřeb.

508 je fotogenické prakticky z každého úhlu

Jakmile se silnice narovná a zatáčky zvětší svůj poloměr, bude Peugeot 508 excelovat. Představuje dokonalou interpretaci tématu moderního, vysoce efektivního dieselového sedanu, který dokáže jet až neslušným tempem s naprosto nicotnou spotřebou. A to přesně zákazníci chtějí. Už asi dokážu pochopit koncepci BMW M v dieselu, honí se mi hlavou, když letím dlouhými zatáčkami zpátky na Hřebečský hřeben. Najednou mám plná zrcátka xenonových světel a něco mě v mžiku předjede a zmizí v temnotě daleko přede mnou. Tuareg. Diesel. Mohl bych si zahrát na šelmu a jako lev drzého vyzyvatele dostihnout a ztrestat. Ale neudělám to. Ať si jede, nepotřebuji s ním závodit a něco si dokazovat, já si tu cestu vychutnávám. A momentálně není místo, kde bych si ji vychutnával raději než v tomto autě s hrdým lvem na přídi.

Good night and good luck

foto: Jan Svoboda a autor

Technické parametry vozidla Peugeot 508 SW 2,0 HDi Allure: